1. část 3. kapitoly

10. srpna 2007 v 17:33 | Ž-Ž |  ostatní
Další maga maxi kapitola =DD
Ž-Ž

3.kapitola
Řád
Dnešní den byl klidný a pokojný. Harry vyléčil jen pár zranění a než se nadál padla na město tma. Pomalu bloumal ulicemi města. Nespěchal domů. Nečekali ho. Vzal si noční službu v nemocnici a nyní kráčel jednou ulicí, byl však blízko, kdyby někdo potřeboval pomoci.
Nakonec toho nechal a vrátil se zpět do budovy. Posadil se na svou židli a začal třídit kartotéku.
Nudil se a tak dělal aspoň něco.
Vzpomněl si na děvčátko. Věděl, že se ptáček probudil a že jí musel pomoci. Proč jí chtějí? Proč, vždyť je tak malá.
Nesnášel to. Nemohl skousnout, když někdo ubližoval malým dětem.
Každý den se ptal, jestli ho někdo hlídá, ale nejspíš ne, protože se jim vždy ztratil v nemocnici a pak se večer objevil doma.
Nebo také ne, třeba je někdo teď s ním v místnosti.
NE NEMŮŽE, TO BYCH O NĚM VĚDĚL. NEMÁM ZA SCHOPNOST BYSTROST JEN TAK, ABYCH PŘEHLÉDL KDEJAKÉHO KOUZELNÍKA. Pomyslel si.
Odbila půlnoc a Harry měl hotovou kartotéku a teď bude dělat co?
Rozhlédl se po místnosti. Nakonec došel ke skříni a začal uklízet. Nejdříve všechno vyndal a pak utřel celou skříň, pak vše vrátil. Zase nuda. Vytáhl knihu kouzel, kterou nosil u sebe a začal číst.
ZA CHVÍLI JE ZE MĚ HERMIONA. Prohlásil, když si uvědomil, že poslední dobou čte nějak moc.
Dveře budovy vrzli a dovnitř vběhla nějaká žena, která podpírala jakého si muže.
"Můj manžel," vyjekla. "Něco sním je."
Harry jí vykázal na chodbu a pohlédl na muže. Prodělal infarkt.
Mladík si povzdechl. Došel k telefonu a zavolal doktora. Ten se přihnal do pěti minut. Společně pak pomohli muži.
"Výborně chlapče. Bez tebe bych to nezvládl," poklepal mu po rameně. "Vážně nechceš léčit?"
"Ještě se uvidí," usmál se mladík.
Večer pak proběhl klidně a Harry se odplížil do domu. Padl na postel a usnul.
Bylo to vůbec poprvé co přemýšlel, jestli se má stát bystrozorem, ale pak si uvědomil, že by musel mít věštění z čísel a tak zůstal u původního povolání.
Odpoledne se dopravil do nemocnice.
Byla tam zase hora pacientů. Harry hned pohlédl na Reného.
ALE… NÁŠEMU BORCI SE NĚCO STALO. Pomyslel si spokojeně.
Nakonec zapadl do ordinace a začala práce. Volali si pacienty, jednoho po druhém. Poslední šel René. Měl nezdravě zelenou barvu v obličeji.
"Co jsi jedl?" zeptal se ho doktor.
"Já? Párky, špekáčky, nějaký špek, slaninu…"
"Stačí," ozval se Harry. "Zvedá se mi žaludek."
"Souhlasím s Harrym," odtušil lékař. "Máš zkažený žaludek. Takže žádné jídlo a zítra jen pečivo. Potom můžeš pomalu přecházet na masitější stravu, ale opatrně, jinak ti bude zase špatně."
René přikývl a odešel i se svým žaludkem.
"Nerad o říkám," povzdechl si doktor. "Ale dobře mu tak."
"Naprosto souhlasím," usmál se Harry.
Tři týdny do konce července utekli jako nic. Než se Harry nadál slavil patnácté narozeniny. Lenka mu poslala falešnou hůlku. Nevil mu dal pouzdro na hůlku, když do něj dal Harry hůlku, pouzdro bylo i s hůlkou neviditelné. Mladík nečekal a hned si pouzdro přivázal na zápěstí. Vzal svou hůlku a vložil jí do něj. Pouzdro zmizelo. Nyní měl za opaskem falešnou hůlku.
Hermiona poslala nějaké knihy, od Rona dostal dýku, kterou si připevnil na nohu. Ginny mu poslala bezedné flakónky s lektvary. Mohl tam klidně nalít tři kotlíky. Fred s Georgem mu poslali nějaké své blbinky. Sirius mu poslal s Remusem knihy o obraně.
Knihy si hned vzal na noční směnu a začetl se. Hodně kouzel znal ze světa archandělů, navíc se ještě cvičili v jiné dimenzi.
Nakonec toho nechal. Vytáhl papír, propisku a napsal si lektvary, které si udělá.
Když byl hotový, hodiny ukazovali šest ráno. Vstal a vydal se domů. Cestou potkal doktora, který se na něho usmál a popohnal ho do postele.
Harry spal do oběda. Hned pak se pustil do výroby lektvarů. Netrvalo to nijak dlouho. Použil své schopnosti a znásobil obsah a ještě použil znásobovací kouzlo na kotlík a měl hned pět kotlíků, které čekali, až s nimi začne pracovat.
Harry se nemusel strachovat, že ho odhalí, protože nekouzlil svou hůlkou a navíc, tohle nebyla kouzelná moc, ale světlá magie a v tom byl rozdíl. Takže to ministerstvo nedokázalo zachytit.
Konečně měl všeho dost. Bylo pět hodin a Harry si došel na snídani.
Hned nato vykonal potřebnou hygienu a položil se do postele.
Zdál se mu krásný sen o přátelích.
Ráno naklusal do ordinace a hned začal pomáhat.
"Harry," začal doktor. "Zítra se vrátí moje sestra."
Harry přikývl, už ho zde nebude potřeba.
"Pracovalo se mi s tebou moc dobře, snad se ještě setkáme jako kolegové," mrkl na něho. "A nebo mi někde dáš botičku."
Večer se spolu rozloučili a mladík se šoural domů. Celkem mu ta práce bude chybět, ale zase na druhou stranu. On je kouzelník, patří do toho světa. Asi by se nikdy nesmířil s tím, že by opustil kouzla. Magie už byla součástí jeho života. Navždy a nikdy ho kouzla neopustí a on je.
Doma pak lehl a začetl se do knih. Zahrádka se pyšnila horou překrásných květin, které Harry vysázel, plot zářil novým nátěrem a garáž byla vzorová. Vše co Harry dostal za úkol splnil, hlavně proto, aby mohl dál pracovat v ordinaci, ale teď? Co bude s tím volnem dělat?
Však ho teta se strýcem nějak zabaví.
Druhý den však Dursleyovi odjeli na nákupy.
A Harry neměl opět co dělat. Najednou se na obloze objevila Lenčina sova.
Ahoj Harry!
Tohle jsem ti poslala, protože si myslím, že by tě to mohlo pobavit.
Lenka.
Harry pohlédl na časopis, co mu jeho bývalá holka poslala. Byl to Týdeník čarodějek. To co však uviděl ho překvapilo.
10 nejkrásnějších mužů Anglie
bez ohledů na věk, minulost a nemoc.
Hned se podíval na žebříček a musel se smát. Poslední byl Lockhart, což ho doslova rozesmálo. Další neznal. Pátý byl Bill pak Charlie. Nejvíc ho však dostala první tři místa. Na té straně se na něho usmíval mladý Lupin, hned vedle stál usměvavý asi dvacetiletý Sirius. Pak tam byla ta fotografie, kterou někdo pořídil, když nesl Alexe.
Nemohl si pomoci, ale skončil na zemi v záchvatu smíchu. Všichni považovali Lupina za nebezpečného vlkodlaka, Siriuse za vraha a jeho za šílence a ve skutečnosti nad nimi ženy slintají. Tohle bylo na něho opravdu moc.
Vzal pergamen a brk. Napsal dopis Ronovi a přiložil k němu i časopis.
"Hedviko?" oslovil nádhernou samici sněžné sovy. "Mohla by jsi tohle doručit Ronovi?"
Sova souhlasně zahoukala a vyrazila na cestu i s dopisem.
Za nedlouho se vrátili Dursleyovi zpět a Harry musel opět pracovat. Nijak mu to nevadilo, aspoň zahnal nudu.
Večer si lehl a usnul.
Ráno měl zase nějakou práci, ale nebylo toho tolik. Odpoledne byl ve svém pokoji. Hrál si s plameny, vodou. Zjistil, že jeho živli reagují i na jeho pocity. Když se rozzlobil, vzplál plamenem, když se uklidnil nebo byl smutný polila ho voda, když byl klidný sušil ho vítr. Země mu pomáhala, když přemýšlel nebo potřeboval pomoci a energie, když byl nespoutaný.
Docela ho to štvalo, bude se muset naučit ovládat tuhle vlastnost. Vlastně jí doteď ovládal, ale jakoby se něco s ním změnilo.
Od doby co je v téhle dimenzi nebo od doby, co nemá co dělat? Byl zmatený. Lístky kolem něho vířily a pokoušeli se ho uklidnit, pomoci mu, dodat do jeho mysli harmonii a klid.
Dařilo se jim to a chlapec se nechal unášet jejich tanci. K tomu všemu mu vítr začal vytvářet ve vzduchu obrazce lidí, které měl rád.
Tohle mu nijak nevadilo, ovšem to, že začal hořet, nic nepodpálil, plameny se drželi jen na něm a nebyli nikde v okolí, dokonce nemohli nikoho popálit, nebo ho z ničeho nic polila voda, která nebyla nikde jinde, ani kapička neukápla na podlahu, to ho dost vytáčelo.
Celkem ho zajímalo, co dělá energie.
Najednou ho napadl bláznivý nápad. Najednou kolem něco začali vířit neškodné malilinkaté blesky. TO JE NÁDHERA. Prohlásil s úsměvem a hleděl na legrační blesky.
Pomalu si začal zvykat na tyhle změny nálad a postupně se to naučil opět ovládat, ale při větším výbuchu emocí to nezastavil.
Byl uchvácený svou živlovou mocí, každý den vyvolával plamínky, které mu tančili po ruce. Proudy vody, které tančili a vytvářeli mu před ním nádherné akrobatické kousky. Vítr nadzvedával věci a ukazoval mu je. K jeho uším nosil i některé hlasy. Jednou uslyšel i Brumbála. Země mu vyzdobila pokoj a energie mu vytvořila nádherná světýlka.
Nechápal, proč je tady jeho magie citlivější, těšilo ho to a zároveň děsilo. Znamenalo to totiž, že budou citlivější i cherubíni.
Navíc Harryho znervózňoval fakt, že i když byl citlivější, jeho moc byla o něco slabší.
Seděl na koberce v tureckém sedu a meditoval. Nechával plynout svou mysl nekonečnými dálkami. Musel se uklidňovat. Musel se naučit třídit emoce, ovládat je. Nerad by nečekaně vzplál. Jistě, nikomu by neublížil, ale vystrašil by určitě mnoho lidí.
Nakonec vstal, zničil výzdobu pokoje, tak jako každý den, i když velice nerad. Pak se posadil do křesla v obývacím pokoji a čekal.
Dveře vrzli a dovnitř vpochodovalo šest lidí.
"Pozor, Tonksová, jestli něco rozbiješ," zašeptal hlas.
Prásk.
"Tonksová," prskl Moody.
"Pardon," omlouvala se žena a dala se do spravování teti milované vázy.
Třísk.
Druhá váza na maděru.
"Holka jedna nešťastná," zabědoval bývalý bystrozor. "Raději to někdo spravte za ní."
Harryho zahalil vítr a schoval ho ve svém objetí.
"Kde je?" zeptal se Kyngsley.
"Nevidím ho, asi je venku," zabrblal Alastor.
"Počkáme," prohlásil Lupin.
"Půjdeme do obývacího pokoje," nadhodil Brumbál.
Všichni vešli bez problémů, až na Kyngsleye, který šel poslední. Někdo mu dal hůlku ke krku a cítil, jak jeho vlastní si útočník bere k sobě.
Chtěl zvolat na ostatní, ale neznámí hůlku přitlačil. Bystrozor pochopil, že má být zticha.
Zašilhal směrem k útočníkovi. No, neviděl ho.
"Kdo jsi a co tu chceš?" zeptal se Harry. Věděl kdo a co tu chce, jenže kde měl jistotu, že to není smrtijed?
"Jsem Kyngsley Pastorek, doprovázím Brumbála," vypravil ze sebe po několika přitlačení hůlkou.
"A proč bych ti měl věřit?" zeptal se útočník.
"Nevím," připustil. "Kdo jsi?"
"Hádej," odtušil nabručeně Harry.
Kyngsley se zamyslel. "Harry Potter?"
Hůlka se mu bolestně zaryla do krku. "Už mlčím," vydechl. Povolil.
"Nikdy, nikdy neříkej moje jméno tak nahlas," zavrčel. "Jdeme," šťouchl do něho Harry.
"Druhý Moody," ujelo bystrozorové.
Za ním se ozvalo zavrčení a tak raději zmlkl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama