2. část 3. kapitoly

10. srpna 2007 v 17:37 | Ž-Ž |  ostatní
Tak tady je zbytek kapitoly. Celou kapču věnuji Kaedwen za pomoc. =DD To jí děkujte za kapitolu, mě nejde přidávání na blogu.
Ž-Ž

3.kapitola
Řád
"Kde je ten zatracený Kyngsley?" mručel Moody.
"Tak proč se nepodíváš svým okem?" ozvala se Tonks.
"Hlídám dveře, kvůli Potterovi," zabručel.
Najednou do pokoje vpochodoval Kyngsley se zvednutýma rukama, byl jaksi pobledlý a tak nějak prkenný, jak se mu Harryho hůlka zarývala do zad. Ovšem Chlapce, který ho držel v zajetí, si nikdo nevšiml.
"Co blbneš?" zeptal se pobaveně Sirius. Najednou jim padl pohled na Harryho. "Aha," pochopil Tichošlápek a začal se smát.
"Moc vtip… au," sykl, když se mu hůlka opět bolestně zaryla do kůže. "To bolí, dej tu hůlku trochu dál," požádal ho, ale chlapec udělal pravý opak, takže bystrozor opět zaskučel. "Přestaň s tím."
"Až budu vědět, kdo jste," prohlásil.
"Brumbále," otočil se na profesora s prosíkem Kyngsley.
"Harry, pusť ho," vyzval ho. "Pamatuješ, co jsem ti tenkrát řekl na ošetřovně, když jsi byl překvapený, že Nikolas svolil ke zničení kamene?"
Harry se zamyslel a sklopil hůlku. Kyngsley si oddychl a konečně mohl spustit ruce. "Díky," vděčně pohlédl na Brumbála.
Ten se na něho usmál. Harry si všiml, že se brumbál vyhýbá jeho pohledu. Vzpomněl si na svou dimenzi. Tam to bylo také, ale tam ho nevyprovázel Brumbál a Sirius.
"Ty se se mnou ani nepřivítáš?" ozval se Tichošlápek.
Harry k němu přišel a objal ho naoko zdráhavě.
"Co se děje?" zeptal se překvapeně jeho kmotr.
"Nemáš blechy, že ne?" zeptal se s vážnou tváří.
Remus prskl smíchy.
"Ne," odtušil. "Proč?"
"Jen tak," pokrčil rameny, přeci jim neřekne, že je zvěromág a přeměňuje se do čtyř zvířat. Majestátního sokola, černého štěněte, malého roztomilého vlčete a pak do kolouška. S radostí zjistil, že jsou to přesné kopie zvířat Pobertů, tedy kromě Peterova, až na to, že oni se měnili v dospělé jedince a on v mláďata.
"Pěkně jsi Kyngsleye dostal," smál se Sirius.
"Jo," usmál se Moody. "Takhle se mi líbíš, chlapče."
"Uč ho takovéhle nesmysly, Pošuku," zamumlala Tonks.
"Není to nesmysl, aspoň se déle dožije a neříkej mi Pošuku, NYMPHADÓRO," prskl.
"Jak jsi mě to nazval," vyjela Tonks a začala vstávat, stejně tak i Moody.
"Dost, oba dva toho nechte," uzemnil je profesor.
"Jak jsi se měl Harry?" vyzvídal Remus, který si jich nevšímal.
"Dobře, hodně jsem se učil," prohlásil. "Díky za knihy."
"Maličkost, co jsi se učil?" zeptal se zvědavě Sirius.
"Nebudeš se zlobit?" ujišťoval se.
"Pro každou špatnost," prohlásil jeho kmotr. Remus si jen povzdechl. "Tak to vyklop," pobídl ho vlkodlak.
Harry zkonstatoval, že se nikdo nedívá a tak jim pošeptal. "Zvěromagii," zazubil se. "Měním se do čtyř zvířat," prohlásil pyšně.
Sirius se rozzářil a Remus se praštil do čela.
"Copak se děje?" zeptala se Nym, když už se všichni zase zpátky soustředili na trojici.
"Jsi registrovaný?" zeptal se Sirius.
"Zbláznil ses?" vyjekl Harry.
Remus zakňoural. "Tohle snad není možný, věděl jsem, že na tebe bude mít Sirius špatný vliv."
"Jaký špatný vliv," ohradil se Harry. "Náhodou, tohle je vliv úplně někoho jiného."
"Může mi už někdo říct, o čem se bavíte?" zapojil se do toho všeho Moody.
"Každopádně, to se bude muset oslavit," radoval se Sirius.
"Siriusi," ozval se výhružně Lupin.
"A co s tím chceš dělat?" zeptal se ho Sirius. "Vymazat mu myšlenky?"
Remus si rezignovaně povzdechl.
"CO SE DĚJE?" křikl Moody.
"Harry je zvěromág," oznámili unisono dva Poberti.
"No to je skvělý," vyjekla Tonks.
Brumbálovi jen hořeli pobavené jiskřičky. Moody se zašklebil. "Tak to je skvělí, gratuluji, Pottere," prohlásil.
Kyngsley se zachmuřil. "Další potřeštěnec."
"Jaký zvíře?" zeptala se Nym.
"Já se měním do čtyř. Jedno dospělí a tři napodobeni Pobertů, ale jako mládě," prohlásil.
"Tak moment, pokud to chápu dobře, tak se měníš do štěněte, kolouška a do krysího mláděte?" zeptal se vlkodlak.
"Ne, do krysy ne, do vlčete," usmál se.
Remus zrudl.
"A to dospělé zvíře?" ozval se Kyngsley.
"Sokol," prohlásil.
"Tak to je něco," usmála se Tonks.
"Tak na co čekáš," ozval se Tichošlápek. "Ukaž se nám," vyzval ho.
Harry se přeměnil v sokola a všichni museli uznat, že je naprosto úchvatný. Ostré drápy, mohutný, silný zobák a jasné smaragdové oči. Působil majestátně a nebezpečně.
Hned nato se změnil v kolouška. Štíhlé malé nohy, hnědá srst s bílými skvrnkami a roztomilýma hnědě oříškovýma očima.
"Jé…" vyjekla Nym a hned ho musela pohladit. Nakonec ho hladili všichni, kromě Brumbála.
Hned nato se objevilo maličkaté černé štěňátko s šedýma očima. "Celý Sirius," konstatoval Moody a ani on neodolal. Každý se nad ním rozplýval. Byl tak rozkošný a poslední byl maličký vlček. Vypadal tak nevinně a jemně. Měl zlatavé až medové oči, hnědá srst se mu jen leskla.
"Ach bože," povzdechla si žena. "Mohla bych tě hladit do skonání světa."
Vlčátko jemně zavrčelo a upřeně sledovalo svůj kmitající ocásek. Zavrčelo ještě jednou tentokrát mohutněji, až se všichni podivili, jak takový drobeček, dokáže nahnat strach a hned nato se Harry začal honit za ocas. Všichni se rozesmáli.
Po nějaké době blbnutí se přeměnil zpět. "Ještě jste mi neřekli, proč jste tady?"
"Přišli jsme tě odvést do bezpečí," prohlásil Moody. "Objevili se totiž noví nepřátelé. Asi jsi o nich nikdy neslyšel, ale jsou to cherubíni."
Harry nijak nereagoval.
"takže, asi ti to budeme muset vysvětlit," začal Sirius.
Chlapec mlčel.
"Cherubíni jsou padlí archandělé, kteří, po vyhoštění z nebe, se přidali na stranu zla. Mají obrovskou moc a nejde je porazit," vysvětli Tichošlápek.
Jeho kmotřenec nereagoval. Vzpomínal. Jednou se ve světě archandělů objevili zrádci. To byli tihle cherubíni. On je porazil spolu se svými přáteli, bylo jich padesát, proti dvaceti. Dvacet padlých archandělů spadlo z výšin, z hory Nejvyšších. Slíbili jim pomstu a nyní se budou mstít. On je nyní sám, ale tehdy byl z části také. Bojoval s Izirael, vůdkyní cherubínů. Byla nesmírně silná, ale porazil jí s velkou pomocí Gabriela a dalších.
Tady to bude horší, mnohem horší. Voldemort povolal právě ty z toho světa. Ty, kteří se chtějí pomstít Harrymu, za to, že je odhalil, že je porazil a nechal shodit.
"Harry," ozval se starostlivě Remus.
Chlapec sebou škubl. "Co je?"
"Už nějakou dobu na tebe voláme a ty nic," ušklíbl se vlkodlak.
"Aha," vydechl jen a pohlédl na nebe.
Hvězdy mu připomněli všechna jeho dobrodružství. Všechno co prožil. Spatřil souhvězdí, které znal z toho světa, ale co tu dělá?
Jmenovalo se souhvězdí Mocného. Tak mu říkali. Mocný. Ušklíbl se. Nesnášel tu přezdívku, ale musel jí přetrpět. Tohle souhvězdí se totiž objevilo hned v tu dobu, kdy vybojoval svou úplně první bitvu.
Řád byl nervózní, co je s Harrym?
Brumbál si ho bedlivě prohlížel. VYPADÁ TO, JAKOBY VZPOMÍNAL. Pomyslel si. MUSÍM ZJISTIT, CO SE TO TADY DĚJE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aly aly | 10. srpna 2007 v 18:11 | Reagovat

super

2 Petra Petra | 10. srpna 2007 v 18:21 | Reagovat

Strašně moc a moc pěkná kapitolka a strašně se těším na další

3 El El | 10. srpna 2007 v 18:30 | Reagovat

Moc krásné jako vždy. Už aby byla další moooooc se těším.

4 Deny Deny | 10. srpna 2007 v 18:58 | Reagovat

doufám ž-ž, že si to tady přečteš, takže to byla naprosto nááádsherná, ba přímo přenááádherná kapitolka...obzvlášt se mi líbil ten nápad s přeměnou do mládat pobertů...akoráde jsem čekala v této kapitolce, že se půjde Brumbál juknout na toho "doktora" jak ho nazvala ta holčička....a já se už těším na další kapču :)

5 Serenty Serenty | E-mail | Web | 10. srpna 2007 v 18:59 | Reagovat

nádherná kapitola,ale jenom nechápu jaktože řád nezareagoval na to, že harry zná tonksovou a ještě ví že se jí nelíbí Nymfadoro

6 Ž-Ž Ž-Ž | Web | 10. srpna 2007 v 19:08 | Reagovat

Serenty: Žeby proto, že s ní ještě nemluvil??? Tedy ne přímo?? ;)

7 Ž-Ž Ž-Ž | Web | 10. srpna 2007 v 19:09 | Reagovat

P.S.: stěhuju se na estránky, ale nebudu rušit blog =DD

8 Giner Giner | 10. srpna 2007 v 19:21 | Reagovat

Bezvadná kapitolka:))

9 Petr Petr | 10. srpna 2007 v 21:05 | Reagovat

Mazec kdy bude další tvoje movídky ž-ž budou už jenom tady nebo je budeš přidávat i na svůj blog ?????

10 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 17. srpna 2007 v 12:22 | Reagovat

Nevím, kam jinak ti to napsat, tak ti na tvůj dotaz odpovídám sem... Asi nejsem ta pravá osoba na to, protože sama členkou nejsem! Ale vím, že na stránkách HSS jsou 'instrukce' jak je možný se stát členem. Pro větší přesnost bys asi měla napsat Taťáně Orlovský... Mail najdeš na stránkách HSS. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama